Ambulantní léčba radiojódem - postup a bezpečnost

Aplikace radioaktivního jódu u nemocí štítné žlázy se klinicky používá od 50 let minulého století (první aplikace radiojodu byla v roce 1942) a její bezpečnost je ověřena na desítkách tisíc pacientů na celém světě.

Pro určité typy onemocnění je aplikace radioaktivního jódu (131I) šetrnější než jiné způsoby léčby. Jde zejména o případy zvýšené funkce štítné žlázy. O vhodnosti léčby pro konkrétního pacienta vždy rozhoduje internista – endokrinolog. Ten také zajišťuje další sledování pacienta po léčbě radiojodem.

Podání léčebné dávky radioaktivního jódu podléhá podle Atomového zákona striktním pravidlům Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Proto prosím ve vlastním zájmu přečtěte pozorně následující řádky – jejich pochopení a dodržení pokynů je podmínkou pro léčbu. Jejich smyslem pak je, aby léčebný účinek byl optimální a riziko radiačního poškození pacienta i jeho okolí bylo minimální. 

 Mechanismus účinku

Radioaktivní jód se vychytá v tkáni štítné žlázy, zejména v buňkách, které mají největší metabolickou aktivitu – zářením dojde k eliminaci těchto buněk, snížení činnosti štítné žlázy a zpravidla i k jejímu zmenšení.

Nežádoucí účinky aplikace radiojódu

Jakou reakci můžete očekávat po aplikaci radioaktivního jódu?
Dávky radioaktivního jódu podávané ambulantně jsou malé a proto se nemusíte obávat výraznějších vedlejších účinků. Přechodně může dojít ke zhoršení příznaků zvýšené činnosti štítné žlázy (zrychlený tep, pocení a podobně) – z důvodů vyplavení hormonů z odumírajících buněk. Vzácně se vyskytuje nevolnost, zcela ojediněle zvracení.
Protože citlivost tkáně štítné žlázy na záření je zcela individuální, nelze přesně určit množství radioaktivního jódu k dosažení normální činnosti štítné žlázy, proto se u některých pacientů musí léčba opakovat (přetrvává zvýšená činnost štítné žlázy) a u některých po léčbě je naopak část hormonů štítné žlázy potřeba dodávat v tabletách (snížená činnost štítné žlázy). Substituce hormony štítné žlázy je však dnes již standardizovaná a pacienti ji tolerují velmi dobře, proto u značné části pacientů lze přistupovat k terapii s cílem navození trvalého snížení funkce a tím trvalé následné substituce.

Bezpečnostní pravidla

I když dávka radioaktivního jódu je malá, přesto je bezpodmínečně nutné dodržovat několik pokynů, které chrání vaše okolí před zbytečnou zátěží zářením:
Po dobu nejméně 16 dnů od příchodu z nemocnice je třeba dodržovat následující pokyny:

  •     nepohybovat se, nesedět a nespát v blízkosti jiných osob doma i v práci (dodržovat odstup alespoň 1m, od těhotné ženy udržovat odstup nejméně 2m)
  •     důsledně se vyhýbat velmi blízkému kontaktu s malými dětmi, u dětí do dvou let pokud možno přenechat starost o ně partnerovi (partnerce) nebo příbuzným a známým
  •     předem upozorňovat návštěvy, že není vhodné, aby braly s sebou děti nebo těhotnou ženu
  •     omezit cesty veřejnými dopravními prostředky na nejnutnější minimum
  •     nenavštěvovat místa, kde je shromážděno více lidí (kina, divadla, restaurace apod.)
  •     úzkostlivě dodržovat osobní hygienu při použití WC, úzkostlivě dodržovat čistotu WC (muži musí močit v sedě), pečlivě mýt ruce mýdlem, sprchovat se denně, používat jen svůj ručník
  •     po použití WC 2x spláchnout
  •     používat jen svoje ložní prádlo a oděvy (je však možné je prát s ostatním prádlem)
  •     používat jen svůj jídelní příbor a nádobí (je však možné je mýt společně s jiným nádobím)
  •     pít větší množství tekutin v prvních dnech po aplikaci

Radiojód a plodnost

Léčba radiojódem nijak negativně neovlivní reprodukční schopnosti žen i mužů. Z bezpečnostního hlediska se však pacientkám v reprodukčním věku doporučuje neotěhotnět v době 6 měsíců po léčbě radioaktivním jodem. U mužů je velmi nežádoucí počít dítě v době do 4 měsíců po léčbě.

Upozorněte lékaře, pokud v krátké době po léčbě máte v úmyslu odcestovat do zahraničí. Na hranicích jsou instalovány velmi citlivé detektory záření, proto budete potřebovat potvrzení o aplikaci radioaktivní látky, aby jste předešli komplikacím.