Uzly ve štítné žláze

Uzly ve štítné žláze jsou častým nálezem a vyskytují se až u 30-40 % žen nad 50 let. Naprostá většina z nich (90-95 %) je nezhoubné povahy. Důvod jejich vzniku může být různý. V minulosti byl nejčastější příčinou nedostatečný přísun jódu v potravě - jodový deficit (o jódu čtěte v odkaze „"). Po zavedení plošné jodace jedlé soli u nás a na Slovensku v 50. letech minulého století vstupují do popředí další příčiny vzniku uzlů, jako jsou především genetické vlivy (např. mutace některých genů ovlivňujících růst a funkci buněk štítné žlázy), vliv určitých látek v potravě, změny v životním prostředí a jiné.

Vyšetření

Základní vyšetřovací metodou v diagnostice uzlů ve štítné žláze je ultrazvuk štítné žlázy. Ultrazvukové vyšetření by se u prvního nálezu uzlu mělo opakovat v půlročních intervalech. V případě, že je uzel menší než 10 mm v průměru, neroste a nejeví se sonograficky podezřelý, je možné četnost vyšetření ultrazvukem prodloužit.

Pokud uzel štítné žlázy přesáhne 10 mm v nejdelším průměru, nebo pokud se vyšetřujícímu lékaři jeví jako podezřelý (např. rostoucí uzel, zvýšené prokrvení apod.), doporučí Vám lékař tzv. punkci tenkou jehlou (angl. Fine Needle Aspiration Biopsy – FNAB), s následným cytologickým vyšetřením nátěru na sklíčku (vyšetření pod mikroskopem). Jde o metodu s úspěchem používanou již 50 let, která se dnes provádí převážně pod kontrolou ultrazvukem. Cílem punkce je vyloučit zhoubnou povahu uzlu (viz sekce „Karcinomy štítné žlázy“). Jde o rychlé a bezpečné vyšetření, jehož bolestivost je srovnatelná s krevním odběrem. Další informace o FNAB jsou uvedeny v odkaze „Vyšetření“.

Uzly většinou činnost štítné žlázy nijak neovlivňují. Avšak v některých případech dojde ke zvýšené tvorbě hormonů štítné žlázy právě v jednom či více uzlech a ostatní tkáň naopak svou činnost utlumí. Proto můžeme tyto tzv. „horké uzly“ dobře diagnostikovat pomocí radioizotopového vyšetření – scintigrafie štítné žlázy, na kterém horké uzly vystupují do popředí. Naopak uzly zcela nefunkční by se na tomto vyšetření jevily jako tzv. „studené“.

Léčba

V řadě případů není žádná léčba nutná a postačí sledování velikosti uzlu ultrazvukem. V některých případech je vhodná tzv. supresní léčba hormonem štítné žlázy, jejímž cílem je zpomalit eventuální růst uzlu. Pokud je výsledek punkce tenkou jehlou nepříznivý, nebo uzel nadále roste, přikračujeme k operativnímu řešení. Chirurg odstraní buď celou štítnou žlázu- tzv. totální tyreoidektomie (v případě mnohočetných uzlů), nebo pouze jeden lalok – lobektomie (v takových případech, kdy je nález FNAB příznivý a druhý lalok je zcela zdravý).

Pokud jde o nekomplikovaný uzel tvořící hormony štítné žlázy v nadbytku (tzv. autonomní adenom) a výsledek FNAB je příznivý, je možné místo operace přistoupit k lokálnímu ozáření radioaktivním jódem, tedy tzv. aplikaci terapeutické dávky radiojódu.

MUDr. Eliška Potluková, PhD.

MUDr. Jan Jiskra, Ph.D.